2035 +/-

Poslední měsíce si stále častěji kladu otázku, kam vlastně jako společnost směřujeme - a zda se dokážeme vyrovnat s tím, co přijde. Problémů, které jako země, kontinent i lidstvo máme, je snad příliš mnoho na to, abychom je dokázali zvládnout. A situace se nezlepšuje, nespěje k normalizaci, spíše se zhoršuje stále rychlejším tempem.

Neustálé omílání stejných problémů mě unavuje a nikam nevede. Těch potíží je příliš a mé možnosti příliš malé, takže při myšlenkách na budoucnost cítím spíš obavy než naději, kterou jsem kdysi měl.

Nechci se tomu ale poddat. Napadlo mě, že by mohlo pomoci, kdybych všechny ty obavy sepsal a zkonkretizoval. S konkrétními problémy se bojuje lépe než s beztvarým mrakem možností. A když už v tom budu, proč se nezaměřit i na pozitivní scénář? Kromě obav si mohu sepsat i příznivou vizi. Realita pak snad bude někde uprostřed – a já budu alespoň vědět, o co usilovat a proti čemu bojovat.

Následují dvě fikce: jedna negativní, druhá pozitivní. Vyplývají z mého pohledu na svět, zakládají se na omezeném poznání a slouží hlavně k utřídění myšlenek.

2035−

Globální politika

Rozjetý ruský válečný stroj po příměří na vyčerpané Ukrajině potřeboval nové palivo, nový konflikt. Postupným testováním hranic toho, co ještě Evropa snese, našel záminku k útoku na pobaltské státy. Čína využila vzniklého zmatku a zaútočila na Tchaj-wan. Evropané aktivovali článek 5 Severoatlantické smlouvy, ale Spojené státy se rozhodly soustředit na asijskou frontu a hájit své zájmy tam. Krátce poté navíc v USA propukla občanská válka a moci se chopil autoritativní režim, který se stále demokratickou Evropou nenašel společnou řeč. Evropské státy samozřejmě na ruský útok odpověděly, ale záhy se ukázala rozdrobenost našich armád a neschopnost jednotného velení. Konflikt se tak proměnil v opotřebovávací válku bez jasného vítěze.

Ekonomika

Evropa ztratila dech. Po celosvětovém, byť ne úplném, odklonu od spalovacích motorů přišla o hlavního tahouna svého průmyslu. Válka s Ruskem odčerpala obrovské prostředky do zbrojení a nedostatek surovin vyhnal ceny energií do likvidačních výšin. Demografická krize přivedla silné ročníky do důchodového věku a vyčerpala státní rozpočty až k hranici bankrotu. Na investice nezbývaly téměř žádné prostředky. Nadnárodní korporace, stále více řízené umělou inteligencí, se staly nedotknutelnými, odváděly zisky do zahraničí a Evropa chudla rok od roku víc.

Evropa

Projekt Evropské unie se postupně vyčerpal a zbyla z něj jen prázdná schránka. Jednotlivé státy se odcizily, zavedly hranice a bariéry v pohybu osob i zboží, čímž se každá země stala zranitelnou sama o sobě. Nezvládnutá migrační politika vyústila v rasové nepokoje. Světové velmoci si rozdělily sféry vlivu a dosadily loutkové vlády. Z někdejších kolonizátorů se staly kolonie.

Česko

Nestabilní populistické vlády dále zvyšovaly zadlužení. Po nárazu na dluhovou brzdu ji kabinet zrušil s odvoláním na „výjimečné okolnosti“. Česká republika přestala být brána vážně na mezinárodní scéně a zařadila se po bok Slovenska a Maďarska. Rating země se snížil, což zdražilo obsluhu dluhu o desítky miliard. Ideologické zásahy ministrů poškodily životní prostředí, zahraniční vztahy i školství na mnoho let dopředu. Země finančně narazila do zdi. Důchody klesly pod hranici chudoby, daňové zatížení přesáhlo 50 %. Výsledkem byla revoluce, řízená ze zahraničí, která nás vtáhla do cizí sféry vlivu.

2035+

Globální politika

Rusko zaútočilo na Evropu, ale ve chvíli, kdy se NATO uvolnily ruce a odpovědělo protiútokem, se stát dlouhodobě sužovaný válkou rozpadl na menší celky. V chaosu se jednotlivé regiony staraly samy o sebe. NATO rychlou špionážní operací získalo kontrolu nad ruským jaderným arzenálem. Rozpadu využily Čína a Indie, které si rozdělily části ruského území. Evropa také nezůstala stát a zajistila si přístup k přírodním zdrojům, které tolik potřebovala.

Ekonomika

Spojené státy postupně ztratily pozici světového lídra a dolar přestal být rezervní měnou. Vyspělý evropský finanční trh využil příležitosti a přetáhl kapitál i investory. Evropa se stala magnetem pro vědce a experty z celého světa, kvalita výzkumu vystoupala na světovou špičku. Sjednocený trh s férovými podmínkami pro malé i velké podniky umožnil rozvoj stovek startupů a vznik několika nových technologických „jednorožců“. Umělá inteligence zvýšila produktivitu, zisky byly rozumně zdaněny a umožnily snížit zdanění práce navzdory stárnoucí populaci. Přechod na obnovitelné zdroje dále srazil ceny energií.

Evropa

Společný boj proti nepříteli sjednotil evropské státy do mnohem pevnějšího celku s jednou armádou a společným velením. Vědomí nutnosti ekonomické prosperity vedlo ke stržení obchodních i kulturních bariér. Přechod na obnovitelné zdroje zlepšil životní prostředí a učinil Evropu přitažlivou pro lidi z celého světa. Přísná, ale férová migrační politika s důrazem na integraci pomohla obsadit pracovní místa a přinesla nové perspektivy. Evropa má silné vedení, výkonnou ekonomiku a stala se vzorem pro ostatní.

Česko

V Andreji Babišovi nakonec převážila touha být vnímán jako státník, nikoli jen populista, a rozumně spravoval veřejné finance. Zjednodušení stavebních povolení a omezení principu NIMBY umožnilo rychlejší rozvoj infrastruktury. Byla objevena ložiska vzácných minerálů a kovů; příjmy z nich - více než slibovaných 2000 miliard - putovaly do rozpočtu a umožnily rozsáhlé investice i rekultivaci krajiny. Česko dokončilo síť dálnic a vysokorychlostních tratí a stalo se klíčovou tranzitní zemí. Díky postojům ve válce proti Rusku získalo mezinárodní respekt. Česká společnost je hrdá, zdravá, podnikavá, občanská a humanistická.

Co myslíte vy – kam se podle vás svět v příštích deseti letech vydá? Jsme spíš na cestě k té horší, nebo lepší variantě? A co může každý z nás udělat, aby ta budoucnost byla o kousek světlejší? Budu rád za sdílení iniciativ, výzkumů a zpráv, které nás chtějí posouvat správným směrem.